• Olga Sládková
  • mentoring
  • Blog
Menu

Olga Karpecká

Street Address
City, State, Zip
Phone Number

Your Custom Text Here

  • Olga Sládková
  • mentoring
  • Blog

Jak pracovat s PSČ u e-shopu

May 25, 2018 Olga Sládková

Cesty jak poznat e-zákazníka jsou různé, většinou ale vyžadují časovou investici do sběru dat. Jsou ale data, která vám většinou leží přímo pod nosem, a málokdo je zpracovává – díky nim přitom během chvíle získáte poměrně plastický obraz o tom, kam napnout své marketingové úsilí. Jak pracovat s PŠČ zákazníků?

Ať už váš e-shop jede na šabloně nebo máte vlastní řešení, ať už posíláte balíčky z velkého skladu nebo osobně chodíte na poštu, jsou údaje které sbíráte vždy a adresa doručení je ten úplně nejdůležitější.

Z čeho se taková adresa skládá?

Obvykle obsahuje jméno, příjmení, ulici, číslo popisné, jméno obce a poštovní směrovací číslo, případně telefon. Z praktického hlediska jsou pro analýzu nejlépe využitelné tři údaje – telefon, jméno a PSČ.

  • Telefon může posloužit jako jednoznačný identifikátor zákazníka, něco jako zákaznické číslo, ale funkční i u neregistrovaných zákazníků.  

  • Ze jména (celkem přesně) zjistíte pohlaví zákazníka.

  • PSČ vám poví, kam balíček posíláte.

Tady možná namítnete že GDPR. A že ne každý zadává adresu protože osobní vyzvednutí, Balíkovny a Uloženky.

Co se GDPR týče, tam je důležité, aby žádné osobní údaje nešly ven. Pokud tedy najímáte externího analytika, data nejprve anonymizujte – např. Seřaďte telefony podle velikosti a přiřaďte jim čísla postupky. I inhouse raději křestní jména zkoumejte odtržená od celých adres, navázaná jenom na PSČ. Ono to stačí.

A jak na ty zákeřné uloženky a vůbec všechny lumpy, kteří si balíček nechávají poslat do práce? Vyfiltrujte si objednávky podle způsobu dodání a adresy výdejních míst zkoumejte zvlášť.

“Proč PSČ a ne název obce? Jména zvláště menších obcí se často opakují. Lhota, Vojkovice, Albrechtice, Bystřice… Jak poznáte, o kterou obec jde? A co když je ve jménu navíc překlep? Navíc, se slovy se pracuje hůře, než s čísly.”

 

Magické PSČ

PSČ je kouzelné číslo. Je to celkem jednoznačný identifikátor pošty, která má zásilku doručovat – a to je na něm magické. Chtělo by se říct, že kód PSČ je přidělován podle okresu, ale neplatí to vždy. A už vůbec neplatí, že co PSČ, to obec. Číslo sice odliší Hornídolní v Beskydech od Hornídolní na Šumavě, ale horní konec Blablákovic může mít úplně jiné PSČ než jejich dolní konec. Překreslovat PSČ do kartogamu na mapu poštovních okrsků je tak celkem jednoduché (pokud máte ten drahý program, co to umí). Navazovat je na data o počtu obyvatel v obcích, kraje, okresy nebo města, je o něco složitější a bohužel i ne zcela přesné. (Ale mezi slepými jednooký králem ;-)

No, a to druhé kouzlo PSČ? Každý ho píše, jak chce. Někdo s mezerou, někdo bez mezery. A někdo si svoje PSČ pamatuje jenom orientačně – pošťák to chápe, ale analytik už méně. A pak jsou experti, pro které je PSČ tak intimní, že zadávají vice méně náhodná čísla. A zkrotit v datech tenhle chaos, to je taky libovka.

Znamená to tedy, že analýzu podle PSČ nezvládnete? Neřekla bych. Jen se vám bude hodit recept.

Podrobný recept na PSČ drtič alá Durduin

Pro to, abyste si udělali jasno, nepotřebujete moc. Stačí vám data z prodejů, Excel, jeho mírně pokročilá znalost (na úrovni zadávání vzorců, vkládání a roztahování přes buňky, ideálně i kontingenční tabulky) a trocha času.

Příprava

Z databáze si do excelu vytáhněte tabulku se dvěma sloupci. V prvním budou kódy objednávek (jakýkoli jednoznačný identifiátor objednávky), v druhém PSČ, na které jste objednávku poslali. List, na kterém tabulka je, pojmenujte Zdroj

“Doporučuju pracovat jenom s objednávkami, které byly realizovány, tj. nestornovanými, nenulovými, ne zápornými. Ta jsou sice taky zajímavé, ale pokud jste ještě nezkrachovali, bude jich méně než těch úspěšných ;-)”

Založte si nový list a pojmenujte ho PSČ drtič. Do něj vložte pouze sloupeček s PSČ (Vložit jinak -> vložit jako hodnoty) a pročištěte ho (data -> odebrat duplicity)

Tím máte připravena data pro práci.

Sjednocení

Pokud to nemáte ošetřeno v objednávkovém formuláři, zákaznici vám PSČ zadali v různých formátech – nejčastěji s mezerou po prvních třech znacích a zcela bez mezery (ale někteří experti to možná udělali ještě jinak). Problém je, že Excel nechápe, že jde o totéž PSČ. Je tedy třeba všechno sjednotit do stejného formátu.

“V listu PSČ drtič si seřaďte sloupeček s PSČ podle velikosti a by oko ho zkontrolujte. Pokud se v něm nachází formáty s mezerou jinde než za 3. znakem, buď je přepište ručně (když je jich málo) nebo s nimi pracujte zvlášť (když je jich hodně).”

Jste v listu PSČ drtič. V prvním sloupci jsou pročištěná PSČ ve dvou základních formátech (s mezerou po 3. znaku a bez mezery). Je na čase začít sjednocovat.

Ve druhém sloupci odsekněte z PSČ první tři znaky.

  • Do pole B1 vložte tento vzorec  =ZLEVA(A2;3)

Ve třetím sloupci odsekněte z PSČ poslední dva znaky.

  • Do pole C1 vložte tento vzorec =ZPRAVA(A2;2)

Ve čtvrtém sloupci všechny znaky zase spojíte

  • Do pole D1 vložte tento vzorec =CONCATENATE(B1;C1)

V pátém sloupci, pro jistotu, převeďte PSČ na číslo a dejte mi správný formát.

  • Do pole E1 vložte tento vzorec =NUMBERVALUE(D1)

Označte sloupec a zvolte formát PSČ (Formát buněk -> speciální -> PSČ)

Vypadá to, že jste připraveni na to, co přijde :-)
 

Doplnění názvů obcí a okresů

Jak už jsem psala výše, PSČ není úplně dokonalé, protože jedna obec může mít 0-n směrovacích čísel – a jedno směrovací číslo mohou mít i dvě obce. Nicméně, pořád to je to nejjednodušší, s čím pracovat a na úrovni okresů a krajů funguje docela dobře. Pojďme tedy zjistit, jak se jmenují obce, kam zboží posíláte.

Předně, stáhněte si databázi PSČ. Na stránkách České pošty  jde o dokument "Seznam PSČ částí obcí a obcí bez částí" v Excelu. Rozbalte si zip a otevřete excelový soubor.

Ve svém souboru vytvořte nový list a pojmenujte ho PSČ zdroj. Ze staženého originálu vše zkopírujte a vložte do tohoto nového listu. Origoš už můžete s klidem zavřít.

Do listu PSČ drtič, do šestého sloupce, zadejte vyhledávací vzorec.

  • Do pole F1 zadejte =SVYHLEDAT(E1;'PSČ zdroj'!B:F;5;NEPRAVDA)

V poli by se vám měl objevit název obce a nebo #NENÍ_K_DISPOZICI

Následně v dalším sloupci dohledejte okres

  • Do pole G1 zadejte =SVYHLEDAT(E1;'PSČ zdroj'!B:F;4;NEPRAVDA)

V poli by se vám měl objevit název okresu, ve kterém se obec nachází a nebo #NENÍ_K_DISPOZICI

“Co když je v políčku napsáno #NENÍ_K_DISPOZICI ? Pokud se jedná jedno o jedno políčko, pak je chyba v PSČ. (Např. místo PSČ někdo zadal 12345) Pokud je to všude, pak je chyba v datech a/nebo ve vzorci. Ale to by se, při dodržení postupu, stát nemělo. ”

Roztažení vzorců

Uložte si soubor. Označte první řádek ve sloupcích B-G a vzorce roztáhněte směrem dolů, tak, aby byly na všech řádcích, na kterých se vyskytuje nějaké PSČ.

“Pokud máte hodně řádků, postupujte pomalu a nezmatkujte. Počítači to bude chvíli trvat, než všechno dopočítá. Spadnout by ale neměl.”

Navázání obcí a okresů na objednávky

Vraťte se zpátky do listu Zdroj. V tomto kroku ke každé objednávce přiřadíte její obec a okres. Jak?

Do první volné buňky sloupce C (pokud mají vaše data hlavičku, pak to bude C2) zadejte vzorec vyhledávající v PSČ drtiči.

  • Do C2 zadejte =SVYHLEDAT(B2;(E1;'PSČ drtič'!A:G;5;NEPRAVDA)

Získáte tak název obce, kam byla objednávka odeslána.

  • Do sloupce D2 pak zadejte =SVYHLEDAT(B2;(E1;'PSČ drtič'!A:G;6;NEPRAVDA)

Získáte tak název okresu, kam byla objednávka odeslána.

A Vaše data jsou připravena na velké finále.

Stvoření kontingenční tabulky

Nakonec potřebujeme zjistit, jak často posíláte do různých obcí a okresů. A k tomu vám dopomáhej kontingenční tabulka. (Zní to děsivě, ale je to dost jednoduché.)

V listu Zdroj nejprve zkontrolujte, že má každý sloupec svou hlavičku. Sloupec A pravděpodobně ID, sloupec B asi PSČ, sloupec C “obec” a sloupec D “okres”.

Hotovo? V tom případě vyberte všechny čtyři sloupce, a v záložce Vložit klikněte na Kontingenční tabulka. Vyskočí na vás dialogové okno, ale to nezkoumejte a jednoduše klikněte na OK. Program trochu zachroustá a tradá, jste v novém listu – a před sebou máte obdélníček s nápisem a zvláštní dialogové okno. Tohle dialogové okno se pokuste nezavřít.

Vymazlení kontingenční tabulky

Dialogové okno “tvůrce kontingenčních tabulek" na vás kouká přímo z prostředku listu. V poli nahoře jsou zaškrtávací názvy vašich sloupců (ID, PSČ, obec a okres), čtyři čtvercová pole dole jsou pak prázdná.

Všechno, co teď potřebujete udělat je, přetáhnout relevantní “názvy sloupců” do správných čtverců níže. Jak konkrétně?

Pro začátek jenom zaškrtněte čtvereček u “ID”. ID se automaticky zařadí do kastlíku Hodnoty a ve sloupci A, pod hlavičkou Počet z ID na vás vyskočí počet všech objednávek, bez ohledu na to, kam jste je odeslali. To ale už asi víte i bez toho. Jak si ale vedle sebe stojí jednotlivé okresy?

Abyste zjistili, kolik objednávek jde do kterého okresu, stačí když kliknete na “okres” a přetáhnete ho do kastlíku Řádky.

Ve sloupci A teď vidíte názvy okresů (bohužel seřazené abecedně) a ve sloupci B počty objednávek, odeslané do jednotlivých okresů. To už je zajímavější informace.

No, a když jsme u obcí, tady například můžete srovnat, jestli na objednávky vítězí Pardubice, nebo Hradec Králové. Jak na to? Okresy z kastlíku Řádky zase vyhoďte (stačí odkliknout zatržítko), a místo nich do něj vložte Obce. Teď vidíte kolik se prodalo v jaké obci, podle názvu obce. Ve sloupci A najděte políčko popisky řádků a ve filtru (ten šedý čtvereček v rohu políčka) zaklikněte jenom Hradec Králové a Pardubice. Tak co, kdo vyhrál?

“Pozor, tohle srovnání je vhodné pro města, ne pro malé vesničky. Kontingenčka sčítá všechny Lhoty jako jednu...”

Nakonec, pro zachování štábní kultury si list s kontingenční tabulkou pojmenujte jako Kontingenční tabulka. Nečekaně.

Na co mi tohle všechno je?

Vědět, kam posílám objednávky se hodí. Jednak, podá to skutečnou zpětnou vazbu o tom, jestli jste opravdu celostátní e-shop, nebo jenom lokální pidižvík. Pokud uvažujete o zřízení kamenných poboček nebo výdejen, řekne vám to, kde má otevírání smysl. A taky vám ukáže, do kterých lokalit má smysl napnout reklamní síly, například.

Co dál?

Samozřejmě, tohle základní provázání objednávek a PSČ s názvy obcí, je opravdu jenom základ. Když k objednávkám přidáte jejich hodnoty, uvidíte takhle, který region vám dělá jaký obrat. Když to provážete s daty o obyvatelstvu ze staťáku (rozdělení příjmů v oblasti, počet obyvatel v obcích a podobně), dostanete se k nějakému cca odhadu tržního potenciálu, uvidíte, jestli prodáváte spíše ve městech nebo na vesnici a podobně. A když si k tomu přečtete nějaké ty cizí diplomky které říkají, kolik % obyvatel používá váš produkt a z GA strukturu zákazníků podle pohlaví, tak už to jsou opravdu zajímavá čísla. Ostatně, rozložení v prostoru můžete sledovat i v čase. Nebo podle produktu v objednávce…

Každopádně, jedna věc by mě zajímala, až se do toho pustíte. Kolik % ze všech vašich objednávek udělali Pražáci?


 

Comment

Recept na skvělý život

May 11, 2018 Olga Sládková

Každý se chce mít lépe. Splnit si sny, být zdravý a šťastný, mít úspěch, lásku i peníze. Bohudík, na každé takové přání existuje recept, jednoduchý postup se seznamem ingrediencí. Ale je to skutečně tak snadné? A vůbec, funguje to?

Je večer, únavou už sotva pletu nohama. Pálí mě oči, z posledních sil listuju Instagramem. Cosi zahlédnu u jiné matky bloggerky, klikám na odkaz, googlím a nakonec se ještě asi hodinu přehrabuju Flerem. Hm, náramek se jménem mého potomka. Nebo aspoň písmenkem. Na šňůrce nebo na řetízku? Zlato nebo stříbro? Sním s otevřenýma očima. Představuju si, jak kráčím prosluněným parkem v šatech, z kočárku se na mě usmívá spokojené miminko, a lidé obdivují náramek na mé ruce, ptají se, co to písmeno znamená a pak uznale kývají hlavou, že jsem skvělá matka. Ach, tenhle jeden náramek by toho tolik vyřešil… A pak mě probere pláč mrněte a sen se rozplyne, odložím mobil a jdu to řešit.

A najednou je ráno. Slunko peče do oken, mimino si spokojeně hraje a já jsem vyspaná jak o prázdninách. S lehkostí zavírám záložky v mobilu a pod vousy se směju. Bože, taková blbost, kýčovitý nafakeovaný pseoudošperk, který by mi mrňous serval během 5 sekund. Na co by mi to bylo?


Nevím jak to mají ostatní, ale když pozoruju sebe a své reakce, začínám chápat, jak funguje marketing. Můj mozek je tonoucí a chytá se stébla, hledá ty nejokatější zkratky a zjednodušení. Je to celé triviálně jednoduché a stokrát popsané. Když jsem unavená, hladová nebo smutná, koupila bych všechno, sedla bych na každý špek, uvěřila každému slibu. Prostě vypnula mozek a nechala se vést jako ovečka.

Možná jsem takhle divná sama. Někde v sobě mám hluboce zakořeněnou sebe-nejistotu a touhu po přijetí. Přestože jsem absolvovala nějaké ty seberozvojové kurzíky, přestože se sebe-vědomím už problém nemám. Přestože znám všechny poučky a citáty, přestože dokonce i vím, kdy přesně tahle touha vznikla a proč… umím to ovládat jenom, když jsem při síle.

Když jsem slabá, přemůže mě to. Pro uznání a přijetí ostatními bych udělala cokoli. Koupila jakoukoli kouzelnou věc, která to zařídí. Rudou rtěnku, šátek na nošení mimina, tofu. A že mi pak tyhle “amulety” leží netknuté ve skříni? Tak to asi nefungují a potřebuju nové…

Když je mi dobře, ubráním se i přesile. Když je mi hůře (a to se matkám děje často), mám dost co dělat i s obyčejnými lidmi z masa a kostí, jejich radami a poznámkami. Ale co když na mě útočí celý důmyslný průmysl?

Odborníci se snaží pojmenovat problémy. Časopisy věnují neuvěřitelný prostor popisování příznaků a zdůrazňování nutnosti každý problém vyřešit. Navrhují možná řešení – a hned na další straně ukazují produkty, které zázračně fungují. Cítíte se osaměle? Pak potřebujete muže a vztah. A abyste ho měly, musíte nějak vypadat, myslet, chovat se. A na to tady máme kurzy, šminky a posilovny. Naše mozky se léta učí hledat zkratky. Cítím se špatně? Pomůže chlap. Nebo vlastně ne, pomůže injekce botoxu.

Což o to, text jde jakž takž ignorovat. Tak co použít, aby ty zkratky byly ještě srozumitelnější? Jeden obrázek vydá za tisíc slov. Rozesmáté fotky a nabídka instantního štěstí – kdo by nechtěl? Kupte čokoládu a vaše děti se budou usmívat, přestanou brečet, ječet a rvát se jako koně. A že není, kdo by skočil na barvotiskové obrázky, vybělené zuby a reklamu označenou jako reklama? Kamarádce to ale věříte, ne? Autentické fotky přece musí být pravda, ne? Ani si nechci představit, kolik práce zabere vznik jedné takové “autentické” fotky ze života bloggerky…

Rozumějte, nemyslím si, že by bylo všechno fake. To ani zdaleka. Kdybyste se u mě zastavili na kafe (těsně po tříhodinovém pucování celého bytu i jeho obyvatel), našli byste taky idylický obrázek. Naservírovala bych vám aeropress z Guatemaly od Doubleshot a pokud to tak máte rádi, vybrat byste si mohli ze tří druhů mléka (dva rostlinné) a dvou druhů cukru. Ke kávě v retro hrníčku bych vám na bílém porcelánu nabídla kousek domácí bábovky nebo makovce, s obsahem špaldové nebo celozrnné mouky. Mohli byste si vybrat, jestli si sednete na repasovaný chromový gauč ze začátku 60. let, nebo na jednu ze čtyř židlí různé pohodlnosti. Na stole by byl lněný ubrus a v rozích pokoje pokojové květiny. A ve svém montessori koutku by si s dřevěnými hračkami hrálo miminko v látkových plínách, v unisexovém oblečku podle udržitelné filosofie. A pak bych tam seděla já, v domácím oblečení od lokálních designérů, usmívala se na vás a poslouchala, jak se máte.


S mobilem v ruce stojím před dilematem. Jasně, ráda bych stejně přijímaná jako slavné instagramerky (touha po přijetí, viz výše). Ale jednak nemám dobrý foťák a pak - nechci jiným dělat to, co sama nemám ráda. Dávat falešnou naději, že nějaká věc nebo čin jim magicky zajistí všechno co vidí, nebo chtějí vidět. A napomoct tomu, že je blbý obrázek ve chvíli nejistoty ještě více rozkývá, či dokonce svrhne do temnoty.

Reálně, můj život není záměr. Prostě se mi to tak náhodně sešlo. Kytky chcípají, na ubruse jsou skvrny, udržitelné znamená obnošené, dost vybavení jsem posbírala u popelnic a co se týče látkových plín, to si raději ani nechcete představovat. A raději mlčím, protože se bojím, že kdybych něco řekla, budete si myslet že jsem úplně pitomá. A zvednete se a odejdete.

A tak balancuju. Mezi chlubením se hipstapozlátkem a zdravým rozumem. Mezi racionáním sebevědomím a iracionálním potřebou a touhami. Ráno mě cizí fotky baví, večer ničí. Průběžně zapomínám, kde je zakopaný pes a místo toho poslouchám časopisy, které mi tvrdí, že jsem tlustá, ošklivá nebo špatná máma. Rozum mi pomáhá nenakupovat, ale občas se to nepovede a “pronakupované” hodiny mi taky nikdo nevrátí. Nadšeně dám dohromady příspěvek na instagram a pak ho smažu. Čas od času posbírám všechny zbytečnosti a odnesu je pryč. A začne to nanovo…

Vlastně, teď si uvědomuju, možná ty amulety nefungují proto, že jim sama nevěřím. Opravdu z vás může nový lak na nehty udělat dokonalou krásku? Jasně. A nebo taky ne. Záleží jen na vás…


Ps: Milovala jsem Tumblr. Ty kouzelné designové chatky v lesích! Tolik inspirace! A teď jsme se o tom bavili s mužem. Mít takovou chatku, to by bylo skvělé. Tolik prostoru, přírody, štěstí... Ale vlastně bychom neměli čas tam jezdit. Ani ji udržovat, natož si to užít. A tak je to i s dalšími věcmi, které vypadají hezky na fotkách. Tak se nenechme zblbnout... 

 

 

Comment

Poslední články

Featured
Oct 12, 2022
Toulání
Oct 12, 2022
Oct 12, 2022
Jun 4, 2022
Vítejte zpátky
Jun 4, 2022
Jun 4, 2022
Feb 26, 2022
Moje forma boje
Feb 26, 2022
Feb 26, 2022
Dec 31, 2021
Bezcitné roky
Dec 31, 2021
Dec 31, 2021
Sep 21, 2021
Lesk a bída mušelínu
Sep 21, 2021
Sep 21, 2021
Celý archiv blogu

Olga Sládková, 739 94, Vendryně 1051, Česká republika. IČ 76396428