Žena.
Tvor nádherný, záhadný, mystický.
Bohyně, striga i víla.
Všchno čím chce být, ovládající kouzla krásy a mající jedinou povinnost. Používat je.
Žena by nikdy neměla šokovat svého muže svou ošklivostí. Pouze svým půvabem.
Každá se k tomu staví jinak.
Ovidius radí, aby muž nikdy nezahlédl to, co žena dělá pro svou krásu. Jedinné co může muž vidět je česání, a to pouze má-li paní krásné vlasy.
Redaktorky Elle radí oddělené ložnice a koupelny, aby muž nikdy neviděl svou ženu nenalíčenou a neslyšel "zvuky jejího těla".
Ženy které chodí na záchod až v práci, ženy které vztávají dříve a chodí spát později a nemají vrásky. Ženy které ani po práci na zahradě nemají ošoupaný lak na nehtech. Ženy které umí i vařit na vysokých podpatcích.
Bohyně.
Okouzlí každého svou krásou, nikdy je neuvidíte ošklivé.
A pak tady jsou ženy nymfy.
Ráno se budí rozcuchané a trávou chodí bosy. Příjímají své tělo jako krásné se vším co k němu patří, neznají stud, to je jejich kouzlo. Nikdy je neuvidíte s ošoupaným lakem.
Víly
Ani ony muže nešokují ošklivostí.
Kdo to rozsoudí?
Je bohyně otrokem své krásy a víla zablácenou divoženkou?
Kam se přikláníte vy?
Střední cesta není. Střední cesta vede do pekel. Po ní chodí všechny večerní krásky, které se ráno budí po boku muže, s rozmazanou řasenkou. Po ní kráčí ty dokonalé, které pak opilé zvrací. Které se musí milovat potmě.
Nechoďte střední cestou. Je snadná. Snadnější než přiznat si chlupaté nohy a pot a nemoci a být opuštěna kvůli bohyni, snadnější než sebou v kabelce tahat půl drogerie a být na své bolesti sama a být opuštěna pro své stáří.
Ale cokoli je lepší než být tou obyčejnou upocenou selkou, která si v neděli obarví tváře krepovým papírem. Nevážit si svého muže a dokonalá být jenom před jinými a pro jiné.
Nejsem bohyně. Po bytě chodívám nahá, po zahradě bosa. Když tančím, pot mi stéká do očí a není, co by rozmazal.
Obdivuju všechny ženy které mají tu disciplínu a jsou bohyněmi.
Kterou cestou jdete vy? Preferujete spíše jednu odemčenou koupelnu nebo dvě zamčené?
Tvor nádherný, záhadný, mystický.
Bohyně, striga i víla.
Všchno čím chce být, ovládající kouzla krásy a mající jedinou povinnost. Používat je.
Žena by nikdy neměla šokovat svého muže svou ošklivostí. Pouze svým půvabem.
Každá se k tomu staví jinak.
Ovidius radí, aby muž nikdy nezahlédl to, co žena dělá pro svou krásu. Jedinné co může muž vidět je česání, a to pouze má-li paní krásné vlasy.
Redaktorky Elle radí oddělené ložnice a koupelny, aby muž nikdy neviděl svou ženu nenalíčenou a neslyšel "zvuky jejího těla".
Ženy které chodí na záchod až v práci, ženy které vztávají dříve a chodí spát později a nemají vrásky. Ženy které ani po práci na zahradě nemají ošoupaný lak na nehtech. Ženy které umí i vařit na vysokých podpatcích.
Bohyně.
Okouzlí každého svou krásou, nikdy je neuvidíte ošklivé.
A pak tady jsou ženy nymfy.
Ráno se budí rozcuchané a trávou chodí bosy. Příjímají své tělo jako krásné se vším co k němu patří, neznají stud, to je jejich kouzlo. Nikdy je neuvidíte s ošoupaným lakem.
Víly
Ani ony muže nešokují ošklivostí.
Kdo to rozsoudí?
Je bohyně otrokem své krásy a víla zablácenou divoženkou?
Kam se přikláníte vy?
Střední cesta není. Střední cesta vede do pekel. Po ní chodí všechny večerní krásky, které se ráno budí po boku muže, s rozmazanou řasenkou. Po ní kráčí ty dokonalé, které pak opilé zvrací. Které se musí milovat potmě.
Nechoďte střední cestou. Je snadná. Snadnější než přiznat si chlupaté nohy a pot a nemoci a být opuštěna kvůli bohyni, snadnější než sebou v kabelce tahat půl drogerie a být na své bolesti sama a být opuštěna pro své stáří.
Ale cokoli je lepší než být tou obyčejnou upocenou selkou, která si v neděli obarví tváře krepovým papírem. Nevážit si svého muže a dokonalá být jenom před jinými a pro jiné.
Nejsem bohyně. Po bytě chodívám nahá, po zahradě bosa. Když tančím, pot mi stéká do očí a není, co by rozmazal.
Obdivuju všechny ženy které mají tu disciplínu a jsou bohyněmi.
Kterou cestou jdete vy? Preferujete spíše jednu odemčenou koupelnu nebo dvě zamčené?
